|
|
|
|
|
|
|
STRUČNÁ HISTORIE ODBOROVÉ ORGANIZACE FEDERACE VLAKOVÝCH ČET 1991 - 2001 |
|
|
|
|
Stručně úvodem
|
|
|
|
V roce
2001 připomínáme desáté výročí znovuobnovení činnosti odborové organizace
Federace vlakových čet. Tato publikace vznikla, abychom Vám blíže ukázali
dějiny Federace vlakových čet za uplynulé desetileté období, zejména to, co
se ve prospěch vlakových čet podařilo vybojovat. Tato desetiletá historie je
odpovědí všem pochybovačům a posměváčkům, kteří naší Federaci prorokovali
brzký konec. Dnes můžeme směle říci, že Federace vlakových čet nejenom
„přežila“, ale významnou měrou se podílí na zabezpečování sociálních výhod
pro zaměstnance ČD a je naprosto rovnocenným a akceptovaným partnerem při
kolektivním vyjednávání. Tento stručný průvodce historií Federace vlakových
čet je umístěn i na našich webových stránkách na adrese : www.fvc.cz Na vzniku této publikace o historii se podíleli :
Břetislav Prouza - vlakvedoucí ze žst. Trutnov,
Václav Baše - důchodce ze žst. Praha a Ladislav Hovorka - výpravčí ze žst.
Bílá Třemešná. Těmto kolegům chceme v úvodu poděkovat, neboť
svými vzpomínkami a svou pomocí nemalou měrou přispěli vzniku této publikace
o historii Federace vlakových čet. Jak již sám název říká, tato organizace sdružuje
zejména pracovníky vlakových čet, tedy průvodčí, vlakvedoucí a manipulanty
(toto vše postaru a bez oněch podivných názvoslovných změn z poslední
doby). Zkrátka sdružuje všechny, kteří se podílejí na práci vlakového
personálu, lhostejno zda „cvakají lístky“, tedy provádí komerční odbavení
cestující veřejnosti, nebo zda posunují a provádějí manipulaci s vozy
v nácestných stanicích. Všechny práce jsou potřebné a důležité, neboť je
při nich prováděna práce, která je službou veřejnosti, práce, kterou si
zákazník zaplatil. Jsou to práce, při nichž jsou v přímém styku
s cestujícími i s přepravci a kvalita jejich práce se odráží i ve
spokojenosti zákazníka. Samozřejmě, sebelepší výkon služby průvodčího
neodčiní v očích cestujícího mizerně postavený grafikon, znečištěné nebo
netopící vozy, zpoždění vlaku, případně přeplněnou soupravu. To je však poněkud
jiná stránka problému, vraťme se proto zpět k odborové práci. |
|
|
Počátky odborového hnutí na železnici
|
|
|
|
Prvopočátky odborové organizace vlakových čet
spadají do konce devadesátých let předminulého století, do doby
Rakousko-Uherské monarchie, kdy vznikaly dělnické vzájemně-podpůrné spolky.
Toto se samozřejmě nevyhnulo ani železnici, kde vedle Spolku strojvedoucích
vznikaly i Spolek průvodčích, Železniční federace a jiné. Těchto vzájemně-podpůrných spolků bylo hned
několik. Byly situovány nejenom podle jednotlivých profesí, ale především
podle jednotlivých drah (jako např. Buštěhradská dráha, Ústecko-teplické
dráhy ap.). O vysoké spolčovací aktivitě vypovídají dostupné dobové
materiály. Postupem času si tyto Spolky získávaly stále více členů a jejich
hlavní činností byla sociální ochrana členů a zlepšování pracovních podmínek.
Jak se dočteme z dostupných materiálů z té doby „naši dědkové“ se
rovněž starali, aby jejich členové netrpěli nouzí v době nemoci. Podpůrná činnost Spolků se týkala rovněž „vdov,
sirotků a mrzáků, který k újmě na zdraví při výkonu služby přišli“.
Jejich starostí byla i mzda za vykonanou práci a příznivá pracovní doba. Činnost Spolků se rovněž
zaměřila na zabezpečení zdravotní péče pro své členy, stejně jako na využití
volného času pro rekreaci. Pro své členy vydávaly Odborové spolky i ročenky,
kde vedle kalendáře byly i též důležité výňatky z předpisů dráhy a
důležité body z obecných zákonů, které se dotýkaly služby zaměstnanců.
Součástí ročenky byl i přehled důležitých drážních a veřejných akcí. Činnost
se překlenula přes 1. světovou válku a poté již jako činnost Odborových
organizací pokračovala během tzv. „První republiky“. Počátkem dvacátých let,
tehdy, krátce po 1. světové válce, bylo na železnici asi 23 činných
odborových spolků. Tyto odborové spolky byly profesně orientovány a
sdružovaly zvlášť průvodčí nákladních vlaků, zvlášť manipulanty, vlakmistry,
konduktéry ap. Jejich činnost přežila krizová 30. léta až do doby okupace, kdy
byla jejich existence potlačena a činnost vládním výnosem zakázána. Po
skončení války se jejich činnost již nestačila obnovit a nástup bolševika po
roce 1948 definitivně odzvonil všem těmto aktivitám, neboť péče o dělnickou
třídu postupně přešla pod „ochranná křídla“ všemocného ROH. Údobí ROH si jistě všichni pamatujete. Byly to
především rekreace, zájezdy pro vyvolené, kolekce k vánocům a ručník (či
jiná drobnost) k MDŽ. Takto by se dala ve stručnosti charakterizovat
tehdejší odborová práce. Pravda, starost o platy a pracovní podmínky sice
byla, co nařídila všemocná strana bylo uskutečněno. Vlakové čety však byly
vždy na okraji všeho zájmu - zvýšený zájem o ně byl pouze tehdy, když nebylo
koho obsadit na vlak. Vlakové čety vždy byly takovou „Popelkou“. A spolu se
společensko-politickými změnami v listopadu 1989 nastalo i „prozření“
železničních odborů. ROH se briskně přejmenovalo na OSŽ a úspěšně si
přivlastnilo všechen odborový majetek. Jediný kdo z této situace vytěžil
byla Federace strojvůdců, která navázala na svou předválečnou činnost a
krátké obnovení činnosti násilně
přerušené normalizací po roce 1968. Ti co jásali, jásali předčasně.
OSŽ se chovalo nadále k vlakovým četám stejně přezíravě jako jeho
předchůdce. A zde se začínají psát nové stránky dějin Federace vlakových čet. Takové Federace vlakových čet, jak ji všichni znáte. |
|
|
|
|
Rok 1991
|
|
|
|
Spolu s nástupem „nových pořádků“ si někteří
členové vlakových čet uvědomili, že nastala doba, kdy je nutno řešit své
pracovně-právní problémy vlastními silami a to prostřednictvím vlastní
odborové organizace. Organizace, která nebude zvýhodňovat jiné profese na
úkor vlakových čet. Té organizace, která chce právě pro vlakové čety prosadit
spravedlivé ohodnocení jejich práce a zabezpečit jim dobré pracovní podmínky
v jejich nelehké práci. Vždyť vlakové čety jsou právě tou „výkladní
skříní“, podle níž cestující veřejnost posuzuje i kvalitu železnice, která ho
přepravuje. A průvodčí nebo vlakvedoucí je zpravidla ten, na koho se cestující
obrátí, když není se službami železnice spokojen, třeba při zpoždění vlaku. Nespokojenost s členstvím v OSŽ,
zejména v situaci, kdy odborový svaz měl hájit pracovně-právním sporu
jednoho člena proti druhému členu, byla prvotním impulsem k myšlence o
samostatné odborové organizaci. Několik nadšenců z Královéhradecka
zahájilo jednání a prostřednictvím výzvy uspořádali přípravný sjezd Federace
vlakových čet, který se uskutečnil dne 19. července 1991 ve Dvoře Králové nad
Labem. Hlavními organizátory tohoto přípravného sjezdu byli Vladimír Šik,
Ladislav Hovorka a Vladimír Resl. Tohoto sjezdu se zúčastnili zástupci
z mnoha středisek vlakových čet (Olomouc, Bakov nad Jizerou, Trutnov,
Hradec Králové, Rakovník, Most, Jičín, Karlovy Vary, Plzeň, Lovosice a další).
Jako hosté se mimochodem zúčastnili i zástupci OSŽ (pánové Janáček, Dušek a
Körner) a předseda FPPŽS p. Moučka. Diskuse byla velmi bouřlivá a velmi
aktivně v ní vystupoval p. Kumšta (Karlovy Vary). Počáteční návrh, aby
vlakové čety vytvořily samostatnou sekci v OSŽ byl podporován pány
z OSŽ, většinou účastníků diskuse byl však zamítnut. Závěrem diskuse,
která se snažila najít novou cestu a sjednotit názory bylo rozhodnuto o
uspořádání Ustavující schůze Federace vlakových čet, která by byla
samostatnou odborovou organizací, nezávislou na OSŽ. Nutno podotknout, že
tato aktivita vlakových čet byla trnem v oku vedení OSŽ, neboť názory
prezentované zástupci z jednotlivých středisek hrozily narušením
celistvosti molochu OSŽ a tím ohrožovaly jeho vlastní existenci. Snahy pánů
z OSŽ byly jednoznačné - jakýmkoliv způsobem rozmělnit snahy o odštěpení
vlakových čet. Důkazem toho, že aktivitu vlakových čet nebrali na lehkou váhu
je dopis p. Körnera předsedům Základních organizací, v němž upozorňuje
na vznik nové odborové organizace a nařizuje kvalitou odborové práce
minimalizovat nebezpečí narušení celistvosti OSŽ. O dva měsíce později, 25. září 1991, se ve
společenském sále Masarykova nádraží v Praze uskutečnila Ustavující
schůze Federace vlakových čet. Do čela odborové organizace byl zvolen
Celostátní výbor ve složení: Kumšta
Miroslav - Karlovy Vary Baše
Václav - Praha Šik
Vladimír - Hradec Králové Kostelecký
Miloslav - Jičín Prouza
Břetislav - Trutnov Hromas
Josef - Plzeň Máchal
Jaroslav - Častolovice Celostátní výbor byl pověřen následujícími úkoly: - provést registraci odborové organizace Federace
vlakových čet na Ministerstvu vnitra - podle připomínek vypracovat Stanovy - informovat prostřednictvím výzvy vlakové čety o
založení Federace vlakových čet - o vzniku Federace vlakových čet informovat
přednosty žst. a vedení ČSD - rozšířit členskou základnu Dnem 1. listopadu 1991 vznikají první Základní
organizace. Karlovy Vary, Jičín a Hradec Králové. O měsíc později jsou
založeny Základní organizace Trutnov a Kopidlno. Nová odborová organizace byla zaregistrována
Ministerstvem vnitra pod číslem jednacím VSC/-7732/91-E a Statistickým
úřadem jí bylo přiděleno IČO 43001327.
Vznik nové odborové organizace byl oznámen dopisem všem přednostům žst.,
v nichž se nacházely vlakové čety. Oznámení o vzniku Federace vlakových
čet bylo oznámeno i Ústřednímu řediteli ČSD. Zástupci Celostátního výboru
vyvolali jednání s ředitelem Pražské oblasti Ing. Hoftou, s nímž
byla dohodnuta spolupráce. Při tomto jednání byla Celostátnímu výboru pro
potřeby zasedání poskytnuta jednací místnost v budově Provozního oddílu
v Opletalově ulici. Nutno podotknout, že kolegové, kteří tvořili
Celostátní výbor neměli mnoho zkušeností s touto prací a jejich odborová
práce - zasedání byla spíše amatérským a přátelským posezením, při němž si
vyměnili zkušenosti ze svých domovských středisek a tak při svém nadšení
dělali některé chyby, které se později, s odstupem let, ukázaly jako
podstatné. Nicméně, Federace vlakových čet byla založena a pomalu se začínala
rozvíjet a žít svůj vlastní život. |
|
|
|
|
Rok 1992
|
|
|
|
Rok 1992 byl ve znamení prvního růstu organizace.
Narůstala členská základna a vznikaly nové organizace. V březnu byly
založeny Základní organizace v Častolovicích a v Chlumci nad Cidlinou,
o měsíc později, v dubnu, vznikají Základní organizace Šumperk a
Letohrad, v květnu vzniká Základní organizace Suchdol nad Odrou a
v červnu Základní organizace Kolín. Podíváme-li se blíže na činnost tehdejšího
Celostátního výboru nacházíme stále stejné nadšení pro činnost organizace.
Financování bylo stále ještě v plenkách, výběry členských příspěvků
ještě řádně nefungovaly a tak financování bylo víceméně záležitostí
dobrovolných příspěvků jednotlivých členů, kteří činnost Celostátního výboru
v podstatě financovali ze svých vlastních prostředků. Tento způsob
financování byl však dále neudržitelný a tak bylo rozhodnuto o založení
běžného účtu, na který by byly převáděny příspěvky z jednotlivých
organizací a z něhož by byla činnost Celostátního výboru financována.
Dne 2. února 1992 byl tedy založen účet u banky Komerční banky a.s. Od této
chvíle začalo vlastně řádné, účetně evidované hospodaření. Finančních
prostředků bylo sice poskrovnu, ale základní kámen byl položen a mohlo být
přistoupeno k dalším krokům, které do této chvíle nebyly možné, jako
například pravidelné odvody členských příspěvků na účet Celostátního výboru.
Základní organizace si začaly též zakládat své běžné účty, aby bylo možno
začít uskutečňovat odvody členských příspěvků prostřednictvím mzdových
účtáren. V závěru roku byla dislokačním výměrem
přidělena Celostátnímu výboru ke stálému užívání místnost na Masarykově
nádraží. Od tohoto okamžiku začal Celostátní výbor fungovat mnohem
intenzivněji, než-li doposud. Zařízení, sice ne nejmodernější, ale plně
funkční, bylo využíváno k intenzivní propagaci Federace vlakových čet a
k seznamování členské základny s prací Celostátního výboru.
Nezanedbatelná jsou samozřejmě i jednání zástupců Federace vlakových čet
s ředitelem Pražské oblasti a se zástupci Ústředního ředitelství ČSD.
Dalším zviditelněním Federace vlakových čet bylo získání jednoho místa
v dozorčí radě Železniční zdravotní pojišťovny. Pomalu, ale jistě se
Federace vlakových čet začala dostávat do povědomí nejen představitelů zaměstnavatele, ale i do povědomí
zástupců ostatních odborových svazů na železnici. Se zástupci Federace
vlakových čet bylo sice jednáno s despektem, ale všichni si uvědomovali,
že Federace vlakových čet zastupuje svým způsobem velmi problematickou
skupinu zaměstnanců, kteří mají své specifické problémy a které jsou
rozhodnuti řešit. |
|
|
|
|
Rok 1993
|
|
|
|
V tomto roce se opět rozrůstala členská
základna. Další a další kolegové poznávali a chápali, co Federace vlakových
čet znamená a jaké jsou její cíle. Vznikaly další organizace. V lednu
vznikla Základní organizace Hulín, v březnu byla založena Základní
organizace ve Vrchlabí a v dubnu vznikla organizace ve Veselí nad
Lužnicí. Významnou aktivitou, kterou na sebe FVČ upozornila,
byla spolupráce na organizačním zajištění a spolufinancování oslav 100 let
zahájení provozu na trati Solnice - Častolovice, které se uskutečnily
v průběhu měsíce srpna. Vzhledem k růstu organizace a k potřebě
vyřešit mnohé vnitřní organizační záležitosti bylo rozhodnuto o uspořádání
Valné hromady. Valná hromada se uskutečnila dne 24. června 1993
ve velkém sále hlavního nádraží v Praze. Zúčastnilo se jí 23 delegátů ze
všech existujících Základních organizací. Po nezbytných úvodních
organizačních aktech přečetl p. Kumšta zprávu o činnosti organizace Federace
vlakových čet. Ve své zprávě prezentoval stručný průběh vzniku a vývoje
Federace vlakových čet od přípravné schůze ve Dvoře Králové přes zakládající
schůzi v lokomotivním depu na Masarykově nádraží až do současnosti. Seznámil přítomné s činností Celostátního
výboru, zejména s ohledem na jednání a vývoj okolo Kolektivní smlouvy,
s vývojem jednání v problematice mzdového zařazení vlakových čet,
paušálních náhrad cestovních výdajů a procent z tržby. Další významnou
činností byl podíl na jednání o otázkách železničního zdravotnictví.
Nezanedbatelnou oblastí byla i jednání o otázkách bezpečnosti zaměstnanců na
problémových vlacích a vyřešení přestávek na jídlo a oddech. Významnou
aktivitu projevila Federace vlakových čet i v předpisové oblasti.
Všechna tato jednání byla poznamenána snahou OSŽ zamezit aktivitám Federace
vlakových čet. Zpráva o činnosti byla delegáty Valné hromady jednomyslně
přijata. Poté přečetl p. Prouza zprávu o hospodaření. Ve své zprávě stručně
seznámil přítomné se stavem hospodaření presidia a mimo jiné požádal o
zrušení stávajícího běžného účtu, vzhledem k rostoucí výši poplatků
v Komerční bance, a pro další činnost založit běžný účet u České
spořitelny, která nabízela nesrovnatelně vstřícnější podmínky. I tato zpráva byla všemi delegáty přijata bez
výhrad včetně požadavku na zrušení běžného účtu u Komerční banky. Dalším důležitým bodem Valné hromady byla změna
Stanov Federace vlakových čet. Tento bod vyvolal dlouhou diskusi, po níž byly
Stanovy delegáty schváleny. Jednou s důležitých změn bylo např.
přejmenování Celostátního výboru na Presidium. Poté mohlo být přistoupeno
k dalšímu důležitému mezníku v existenci organizace, tedy
k volbě presidenta, členů presidia, předsedy Revizní komise, předsedy
Rady FVČ a k volbě zástupců pro jednotlivé oblasti. Valná hromada
zvolila do presidia tyto kandidáty: president
- Kumšta Miroslav (žst. Karlovy Vary) vicepresident
- Fridrich Jan (Kolín) tajemník -
Prokop Otakar (Chlumec nad Cidlinou) hospodář -
Kostelecký Miloslav (Jičín) člen -
Turčan Tibor (Veselí nad Lužnicí) člen -
Hlubíková Miloslava (Suchdol nad Odrou) tajemník
Pražské oblasti - Máchal Jaroslav (Častolovice) tajemník
Plzeňské oblasti - Kuchta Karol (Karlovy Vary) tajemník
Olomoucké oblasti - Rozehnal Karel (Hulín) předseda
Revizní komise - Prouza Břetislav (Trutnov) předseda
Rady FVČ - Zákravský Ota (Hradec Králové) V svém usnesení Valná hromada schválila
Zprávu o činnosti, Zprávu o hospodaření a Zprávu Revizní komise. Potvrdila
provedenou volbu, platnost změn Stanov FVČ, Jednacího a Volebního řádu. Dále
byly součástí usnesení úkoly pro nové presidium, které mělo plnit ve vztahu
k vlastní členské základně v nadcházejícím období, zejména v
oblasti mzdové, sociální a předpisové. Tolik tedy stručně k průběhu Valné hromady. V létě tohoto roku byla založena Nezávislá
odborová centrála železničářů (NOC-Ž). Toto uskupení mělo za úkol zaštítit méně početné
odborové svazy, aby svým jednotným postojem byly schopny odolávat tlakům zaměstnavatele. Jako členové byly
v NOC-Ž FVČ, UŽZ, FPPžst a FV. Jako pozorovatelé se zasedání účastnili i
zástupci FS ČR. Toto uskupení pomohlo z počátku vyřešit mnohé problémy,
které vyplývaly především z nedostatečných informací. Hlavním zámyslem
tohoto uskupení bylo především vzájemné předávání informací a vypracovávání
jednotných stanovisek sdružených odborových centrál, neboť by tím ubylo
rozporů a nejednotných postojů, které oslabovaly pozici odborových centrál
před zaměstnavatelem. V průběhu měsíce listopadu vyhlásil OSŽ
stávkovou pohotovost k problematice režijních výhod. FVČ se však
k této aktivitě nepřipojila. Zúčastnila se však následných důležitých
jednání o režijních výhodách a to až na úrovni Ministerstva dopravy a spojů,
jejichž výsledkem bylo uzavření dohod, které zaručovaly, že bez souhlasu
odborových centrál nebudou měněny podmínky, za nichž jsou zaměstnanecké
výhody poskytovány, zejména ceny cenných kupónů, rozsah výhod a okruh zaměstnanců, jimž jsou výhody
poskytovány. Pro zkvalitnění práce presidia byly v září
pořízeny telefonní záznamník a faxový přístroj. Tato zařízení umožnila jednak
telefonický přenos tištěných zpráv a jednak zajistila stálou možnost
zanechávání vzkazů a zpráv. Zbytek roku byl věnován běžné agendě a zejména
kolektivnímu vyjednávání za uzavření kolektivní smlouvy. |
|
|
Rok 1994
|
|
|
|
Rok 1994 začal výrazným nárůstem členské základny
a to založením Základní organizace v Jihlavě. V souladu
s usnesením Valné hromady byl zrušen běžný účet u Komerční banky.
Pro zkvalitnění práce byla zakoupena nová kopírka. Toto zařízení umožnilo
nejenom kopírování a rozmnožování materiálů, ale i podnítilo informování
členské základny vydáváním občasníku „Informační
listy Federace vlakových čet“, v nichž byli členové seznamováni s činností
presidia, se změnami v předpisech a s dalšími aktuálními
informacemi. V březnu vzniká Základní organizace ve
Studénce a v dubnu je založena Základní organizace v Tachově. V květnu došlo k vybavení kanceláře
prvním počítačem, čímž práce získává opět poněkud jiný rozměr. V této době je znát již značný útlum v práci původních zakládajících členů. Složitost a rozsah práce již začíná být nad jejich síly. Stále více se v práci presidia prosazuje vicepresident Jan Fridrich, který věnuje maximum času práci na presidiu a to i v době svého vlastního volna. Na společném zasedání presidia a Rady FVČ rezignoval na funkci tajemníka presidia Otakar Prokop. Vzhledem k dlouhodobé nemoci hospodáře presidia Miloslava Kosteleckého bylo nutno zabezpečit účetnictví presidia, proto byl do funkce hospodáře kooptován Luboš Hanák ze ZO Trutnov. Do funkce tajemníka presidia byla kooptována Zdena Černá ze ZO Studénka. Personální změny, které byly v presidiu provedeny zajistily základní chod presidia, Kontrolní a revizní komise provedla revizi obnovené účetní evidence a hospodaření presidia. Stále však byly shledávány závažné nedostatky v práci presidenta. Tato situace vyvrcholila na zasedání presidia 30.11.1994, kdy byl rozhodnutím presidia pozastaven výkon funkce presidenta Miroslava Kumšty, který byl následně zasedáním Rady FVČ dne 14.12.1994 ze své funkce definitivně odvolán. Současně s ním byl odvolán i tajemník Plzeňské oblasti Karol Kuchta. Výkonem funkce presidenta byl pověřen dosavadní vicepresident Jan Fridrich. Výkonem funkce vicepresidenta byl pověřen Jaroslav Máchal. Obě pověření byla stanovena na omezenou dobu a to do doby konání Valné hromady, jejíž termín byl předběžně stanoven na jaro následujícího roku. |
|
|
|
|
Rok 1995
|
|
|
|
Počátek roku 1995 byl věnován intenzivním
přípravám Valné hromady, zejména úpravě Stanov FVČ, personálním změnám ve
složení presidia a přípravě na změny ve financování presidia. Valná hromada se uskutečnila dne 27. dubna 1995 v
kulturním sále hlavního nádraží v Praze. Zúčastnilo se jí celkově 36
delegátů. Chod Valné hromady byl však negativně poznamenán vážným úrazem
presidenta Jana Fridricha, který, ačkoliv vykonal všechny přípravné práce pro
uskutečnění Valné hromady, se jí sám nemohl zúčastnit. Valná hromada byla
tedy vedena zbylými členy presidia, kteří se na přípravách podíleli velmi
sporadicky a tím pádem se potýkali s nedostatkem informací a zkušeností. Presidentovu zprávu o činnosti přečetl p. Máchal,
v níž se zmínil především o skutečnosti, že FVČ je uznávána jako třetí
největší odborový svaz na železnici. Dalším kladem v práci presidia je
prakticky každodenní obsazení kanceláře, včetně toho, že po technické stránce
je kancelář prakticky úplně vybavena. Během činnosti FVČ se podařilo vybojovat
nejen kondiční pobyty pro vlakové čety osobních vlaků, ale i uhájit procenta
z tržeb, podílet se na novelizaci předpisů M 36, Ok Tajemník pí. Černá posléze přednesla zprávu o
hospodaření presidia, v níž byly uvedeny všechny skutečnosti a problémy,
které provázely hospodaření presidia v období od minulé Valné hromady.
Zpráva se mimo jiné dotkla i nutnosti navýšit členské příspěvky, aby bylo
možno zabezpečit bezproblémový chod presidia. Dalším důležitým bodem jednání byla změna Stanov
FVČ, jejíž stěžejní částí bylo navýšení členských příspěvků. Jednání o této
změně Stanov přerostlo v bouřlivou diskusi, jejímž výsledkem bylo
navýšení členských příspěvků o 10,- Kč. Dále byly na pořadu jednání personální změny a
volba nového presidia. Presidentem Federace vlakových čet zvolila Valná
hromada přímou volbou jediného kandidáta - Jana Fridricha. Do dalších funkcí
byli zvoleni tito zástupci: vicepresident
- Máchal Jaroslav (Častolovice) hospodář
- Hanák Luboš (Trutnov) tajemník
- Černá Zdena (Studénka) člen
presidia - Máchalová Alena (Hradec Králové) člen
presidia - Haumer Antonín (Veselí nad Lužnicí) člen
presidia - Kostelecký Miloslav (Jičín) člen
presidia - Šústal Jaroslav (Hulín) předseda
Revizní komise - Kubena Martin (Tachov) předseda
Rady FVČ - Fiala Petr (Letohrad) tajemník
Pražské oblasti - člen presidia - Resl Vladimír (Hradec Králové) tajemník
Plzeňské oblasti - člen presidia - Pech Bohuslav (Tachov) tajemník
Olomoucké oblasti - člen presidia - Rozehnal Karel (Hulín) V svém usnesení Valná hromada schválila
Zprávu o činnosti, Zprávu o hospodaření a Zprávu Revizní komise. Potvrdila
personální změny, platnost změny Stanov FVČ. Dále byly součástí usnesení
úkoly pro nové presidium, které mělo plnit ve vztahu k vlastní členské
základně v nadcházejícím období, zejména v oblasti mzdové, sociální a
předpisové, vyvíjet nadále tlak na zaměstnavatele a připravit podmínky pro
uvolnění jednoho placeného funkcionáře. Radě FVČ bylo uloženo zkvalitnit
spolupráci s presidiem a aktivně rozšiřovat členskou základnu. Ukončením Valné hromady bylo nutno začít pracovat
nejen na plnění usnesení, ale v první řadě bylo nutno zabezpečit chod
presidia po dobu dlouhodobé nemoci presidenta. Vzhledem k osobním
problémům nebylo možno dočasně uvolnit vicepresidenta p. Máchala, proto se
zastupování presidenta ujal p. Hanák. V závěru měsíce května podala svou
rezignaci na funkci tajemníka pí. Černá z osobních důvodů. Na místo ní
byla jako člen presidia kooptována pí. Hlubíková Miloslava ze Suchdolu
n/Odrou. Na přelomu dubna a května byla společným postupem
odborových centrál na železnici iniciována jednání s vedením Českých
drah a s ministerstvem dopravy a spojů, na nichž byly vysloveny
požadavky na mzdové zohlednění složité práce zaměstnanců na železnici, na
dodržování Kolektivní smlouvy a na zprůhlednění finančních prostředků,
plynoucích z podnikatelské činnosti ČD. Všechna jednání v průběhu
května byla však neúspěšná, proto byla dne 7. června všemi odborovými svazy
na železnici vyhlášena stávková pohotovost na protest proti: -
dlouhodobému nedostatečnému řešení problémů železniční dopravy v rámci
dopravní politiky státu -
neefektivnímu postupu transformačních kroků, neefektivnímu hospodaření a
nedůstojnému ohodnocení práce zaměstnanců -
nekompetentnosti stávajícího vedení ČD a nedostatečnému řešení personální a
sociální politiky - neřešení
těchto problémů, na něž je již dlouhodobě poukazováno Následovala série dalších neúspěšných jednání na
úrovni generálního ředitele a ministra dopravy a spojů, která vyvrcholila dne
15.6., kdy všechny odborové svazy vyhlásily časově neomezenou stávku počínaje
dnem 21.6.1995. Reakcí na toto prohlášení odborových centrál bylo odvolání
generálního ředitele Ing. Šípa, na jehož místo byl jmenován Ing. Bazala. Na
den 18.6. bylo svoláno jednání, na němž bylo přislíbeno snížení objemu
smluvních mezd a přerozdělení mzdových prostředků tak, aby bylo možno pro
vyčleněné profese přerozdělit cca V odpoledních hodinách 20. června se
uskutečnilo závěrečné jednání s ministrem dopravy a spojů PhDr. Stráským.
Výsledkem jednání byly následující dohody: - nad
rámec platné Kolektivní smlouvy bude do mzdových prostředků přiděleno dalších
nejméně - tyto
prostředky budou diferencovaně použity ke zvýšení mezd zaměstnanců - bude
vytvořena pracovní skupina pro neplošné rozdělení těchto prostředků -
zastavení dosavadních transformačních kroků a zpracování nového
transformačního projektu ČD Na podkladě této dohody v 19,15 hodin odvolaly
odborové centrály chystanou stávku. Stávková aktivita měla za následek i žalobu
podanou na Federaci vlakových čet, kterou však obvodní soud pro Prahu 3
zamítl jako neodůvodněnou. V červenci se Federace vlakových čet
pokusila iniciovat jednání o radiovém zabezpečení vlakových čet a
strojvedoucích na železnici. Tato aktivita byla vyvolána těžkou železniční
nehodou u obce Krouna. Snaha Federace vlakových čet však nebyla úspěšná,
neboť zaměstnavatel argumentoval nedostatkem finančních prostředků. Federace
vlakových čet se proto dopisem k této problematice obrátila na ministra
dopravy a na parlament ČR. Ani tento krok však nebyl úspěšný. V tomto měsíci se uskutečnilo jednání
k trvalému uvolnění presidenta p. Fridricha pro práci v presidiu.
Výsledkem bylo jeho uvolnění počínaje dnem 1. srpna 1995. I toto byl důležitý
mezník v existenci Federace vlakových čet. Pokračovalo i rozšiřování členské základny. Dnem
1. června byla založena ZO Planá u Mariánských Lázní a 1. srpnem vzniká ZO v Děčíně. V průběhu měsíců července a srpna se
uskutečnila jednání k rozdělení tzv. I. profesní odměny, neboli
rozdělení mzdových prostředků navýšených v důsledku stávkové aktivity.
Jednání byla náročná, každá profese se snažila získat co největší podíl.
Výsledkem bylo navýšení mezd zaměstnanců, přičemž částka navýšení mezd u
vlakových čet byla přibližně 740,- Kč
měsíčně v první fázi (profesní odměna I.) a 331,- Kč ve fázi druhé
(profesní odměna II.). Dne 4.10.1995 proběhlo společné zasedání presidia
a Rady FVČ, na němž byla dnem 5.10.1995 odvolána stávková pohotovost FVČ.
Toto zasedání bylo nuceno řešit i personální otázku a to rezignaci p. Fialy
na funkci předsedy Rady FVČ z osobních důvodů. Na jeho místo byl Radou
FVČ zvolen p. Mařinec Vladimír (Kolín). Další společné zasedání presidia a Rady FVČ se
uskutečnilo 29.11.1995, kde bylo nutno řešit další personální otázky. Rada
odvolala z funkce předsedu Revizní komise p. Kubenu a na jeho místo
kooptovala p. Kuruce Oldřicha (Jičín). Z postu tajemníka Olomoucké
oblasti byl Radou FVČ odvolán p. Rozehnal a z funkce člena presidia byl
odvolán p. Šústal. Na uvolněné místo člena presidia byl Radou FVČ kooptován
p. Novotný Pavel (Děčín), místo tajemníka Olomoucké oblasti zůstalo prozatím
neobsazeno. Dalším důležitým mezníkem v práci FVČ byla
trvalá účast zástupce v Komisi pro posuzování stejnokrojů prostředků
OOPP. Byla iniciována nutnost změny již nevyhovujících stejnokrojů a další
úpravy pro letní období (např. letní čepice ap.). Závěr tohoto rušného roku byl věnován plně
kolektivnímu vyjednávání za Kolektivní smlouvu pro rok 1996. Prioritou snahy
vyjednavačů byl především mzdový nárůst, optimalizace pracovní doby,
Turnusový řád, mzdový řád a dovolená na zotavenou. Snaha vyjednavačů nevyšla
naprázdno a Kolektivní smlouva pro rok 1996 byla úspěšně uzavřena a rozdíly
ve mzdovém tarifu mezi rokem V tomto roce ustala ve své činnosti i NOC-Ž.
Nejednost odborových svazů při stávkové pohotovosti a neochota spolupracovat
byly příčinou nefunkčnosti tohoto uskupení. Stanoviska a zpracovávání
odpovědí na návrhy zaměstnavatele prováděla prakticky pouze FVČ, ostatní
svazy se pouze „vezly“ a proto spolupráce v rámci NOC-Ž prakticky zanikla. Další změnou, která následně výrazně ovlivnila
činnost nejenom FVČ, ale všech odborových svazů byla novelizace Vyhlášky
210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. V důsledku této
novelizace byly nuceny všechny odborové organizace přehodnotit své
hospodaření, zejména ve vztahu k zastupování
zaměstnanců, kteří nebyli odborově organizováni. |
|
|
|
|
Rok 1996
|
|
|
|
Počátkem roku byl presidiu tlumočen požadavek ČD
na vyklizení prostor na Masarykově nádraží. Jako náhradní prostory byly
určeny bývalé sociální prostory na Wilsonově nádraží u tzv. Žižkovské brány.
FVČ podmínila přestěhování požadavkem stavebních úprav. Pro zlepšení práce Základních organizací bylo
koncem ledna uspořádáno školení předsedů a pokladníků ZO, bohužel
s minimální účastí. Dalším významným mezníkem v činnosti
Federace vlakových čet bylo zřízení uvolněné funkce Inspektora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci. Pro financování této činnosti byla v dubnu
uzavřena dotační smlouva s Ministerstvem financí ČR. V návaznosti
na tuto smlouvu byl otevřen u České spořitelny podúčet pro zúčtování
dotačních prostředků. Ve dnech Rozšiřování členské základny pokračovalo
založením dalších Základních organizací. Dnem 1.května vznikla Základní
organizace v České Lípě a od 1.července působila Základní organizace
v Poběžovicích. V květnu a červnu se zástupci FVČ zúčastnili
výjezdních jednání v Chřibské k zásadním změnám předpisů ČD D2 a ČD
D1. V průběhu měsíce června byly konečně
dokončeny úpravy nových prostor na Wilsonově nádraží a presidiu byl předán
dislokační výměr. Na podkladě těchto skutečností bylo veškeré zařízení a
agenda přestěhována z Masarykova nádraží do nových prostor. Časový prostor od výjezdního zasedání byl
především věnován přípravě podzimní Valné hromady, zejména návrhu nových
Stanov a ostatních vnitřních předpisů FVČ. Mimořádná Valná hromada byla
svolána na den 10. října do Vesce pod Kozákovem. Tohoto zasedání se
zúčastnilo 37 delegátů ze všech organizací. Ve Zprávě o činnosti seznámil
president p. Fridrich přítomné s aktivitami FVČ od minulé Valné hromady
(trvalé uvolnění presidenta pro práci - zajištění operativnosti pro jednání,
profesní příplatek, úspěchy dosažené kolektivním vyjednáváním, kondiční
pobyty pro osobní vlakové čety, příplatek na čištění uniforem, spolupráce na
úpravách předpisů KC 1, Ok V následujícím čase se Valná hromada
zabývala projednáváním nových Stanov a vnitřních předpisů. Jednou ze
závažných změn Stanov bylo ustanovení, že členem Federace vlakových čet se
mohou stát i zaměstnanci jiných profesí. Tato změna byla vyvolána především
organizačními změnami na ČD. Po dlouhé diskusi byly předložené návrhy
s drobnými úpravami jednomyslně schváleny. Poté byla uskutečněna volba
nových funkcionářů FVČ. Valná hromada schválila tyto
kandidáty pro následující funkce: president - Jan Fridrich (Kolín) vicepresident - Kostelecký Miloslav st. (Jičín) tajemník - Beneš Šimon (Poběžovice) tajemník pro hospodaření - Hanák Luboš (Trutnov) člen presidia, I-BOZP - Kinclerová Lada (Tachov) člen presidia - Máchal Jaroslav (Častolovice) člen presidia - Kostelecký Miloslav ml. (Jičín) člen presidia - Peřina Bedřich (Šumperk) člen presidia regionální tajemník OPŘ Plzeň -
Pech Bohuslav (Tachov) člen presidia regionální tajemník OPŘ Hr. Králové
- Resl Vladimír (Hr. Králové) člen presidia, regionální tajemník OPŘ Č.
Budějovice - Haumer Antonín regionální tajemník OPŘ Praha - Gallischek Pavel
(Praha) regionální tajemník OPŘ Ústí n/Lab. - Novotný
Pavel (Děčín) regionální tajemník OPŘ Č. Třebová - Mařinec
Vladimír regionální tajemník OPŘ Brno - Jakoubek František
(Jihlava) regionální tajemník OPŘ Olomouc - Desnica Dušan
(Šumperk) regionální tajemník OPŘ Ostrava - Hlubíková
Miloslava (Suchdol n/O.) předseda Nejvyšší revizní komise - Prokop Otakar
(Chlumec n/C.) člen Nejvyšší revizní komise - Kohoutová Anna (Č.
Lípa) člen Nejvyšší revizní komise - Baše Václav
(Praha) předseda Rady FVČ - Mařinec Vladimír (Kolín) Ve svém usnesení Valná hromada schválila
přednesené Zprávy, změny Stanov a vnitřních předpisů, Rozpočet hospodaření a
potvrdila volby jednotlivých kandidátů. Z usnesení vyplynuly i další
úkoly - tlak na zaměstnavatele ve mzdové a sociální oblasti, další propagace
FVČ a spolupráce s ostatními odborovými svazy pro rozšiřování členské
základny a zkvalitnění spolupráce ZO s presidiem. Krátce po Valné hromadě bylo vyvoláno kolektivní
vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1997. Toto jednání bylo
provázeno neústupností obou zúčastněných stran, velice obtížně se hledaly
kompromisy a výsledkem byla skutečnost, že Kolektivní smlouva nebyla do
31.12. uzavřena. Kolektivní vyjednávání mělo pokračovat počátkem
následujícího roku s tím, že platnost stávající kolektivní smlouvy byla
prodloužena do 31.3.1997. |
|
|
|
|
Rok 1997
|
|
|
|
Počátek roku byl poznamenán nervozitou z kolektivního
vyjednávání, které se ocitlo na mrtvém bodu. V patové situaci se rovněž
ocitlo jednání odborových centrál se zaměstnavatelem o 1. změně Kolektivní
smlouvy, která měla vyřešit mzdový nárůst vzhledem k inflaci. Protože
již po několikáté nedošlo k dohodě a obě strany byly neústupné ve svých
postojích bylo v souladu se Zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
požádáno Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele pro
vyřešení této situace. Současně v té době probíhala naprosto
neúspěšná jednání, v nichž se odborové centrály snažily působit na
vedení ČD a na vládní instituce, aby byly řešeny problémy nekoncepčnosti
dopravní politiky, nehospodárnosti, nesystémových kroků a kritického stavu
tratí, vozového parku a majetku ČD, které byly obsaženy v prohlášení OSŽ
ze dne 9.12.1996. Dne 30. ledna 1997 se v Praze uskutečnilo
mimořádné zasedání Rady FVČ, na níž byli zúčastnění delegáti seznámeni se
situací. Ve výsledném usnesení byly uděleny potřebné pravomoci, které presidium opravňovaly
k potřebným kroků vyplývajícím ze situace, případně i k vyhlášení
stávky. Celá situace vyvrcholila dne 2. února 1997, kdy
ústředí OSŽ vyhlásilo 48 hodinovou stávku, která měla být, při neřešení dané
problematiky, prodlužována vždy o 24 hodin. Federace vlakových čet se
k vyhlášené stávce neprodleně připojila, stejně jako Federace provozních
pracovníků a později i Unie železničních zaměstnanců. Od stávky se naprosto
distancovala Federace strojvůdců a Federace vozmistrů. Stávka ochromila železniční
dopravu v celém státě a to téměř na celý týden. Jedním
z nejsilnějších aspektů byl negativní postoj části veřejnosti a zejména
masmédií, která desinformacemi zásadním způsobem ovlivňovala smýšlení
veřejnosti. Ze strany vedení ČD bylo zaměstnancům nepokrytě vyhrožováno
propouštěním a jinými sankcemi. Nutno s uspokojením konstatovat, že
málokdo povolil a drtivá většina stávkujících kolegů vytrvala ve svém
postoji, čímž pomohli dovést stávku ke zdárnému konci. V průběhu stávky
bylo 24 hodin v pohotovosti osazenstvo presidia, které koordinovalo
stávkující kolegy, shromažďovalo informace a bylo v neustálém kontaktu
s ostatními odborovými svazy. Během stávky se uskutečnila řada jednání
s vedením ČD i s představiteli vlády. Tato jednání vyvrcholila 8.
února 1997 ve večerních hodinách, kdy představitelé OSŽ spolu
s představiteli vlády podepsali garantovanou dohodu o ukončení stávky.
Ve 23,59 hod. byla oficiálně stávka ukončena. K 19.2.1997 oznámila ze závažných osobních
důvodů svou rezignaci sl. Kinclerová, která byla trvale uvolněna pro funkci
I-BOZP. Pro tuto funkci byl dnem 1.3.1997 trvale uvolněn p. Hanák Luboš
(Trutnov). Důsledky stávky se projevily rovněž
v nárůstu členské základny. Počátkem ledna vznikla ZO Brno a 8.6. byla
založena ZO Praha. Stávkové události se promítly i do kolektivního
vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1997, které probíhalo
v měsíci březnu. Zkušenosti z právě proběhlé stávky umožnily
odborářům zatlačit zaměstnavatele do defenzívy a proto byla 28. března Kolektivní
smlouva pro rok 1997 uzavřena a to s výrazným mzdovým nárůstem a jinými
sociálními jistotami pro zaměstnance. Duben a část měsíce května byl věnován složitým
jednáním o Sborníku prací. Ani na těchto jednáních nedošlo k dohodě,
zejména pro odmítavý postoj Federace strojvůdců. Sborník prací byl následně
vydán v pravomoci generálního ředitele bez dohody s odborovými
svazy, mimo Kolektivní smlouvu. V průběhu měsíce května se FVČ zúčastnila
jednání o závěrečné podobě předpisu ČD D3. Vzhledem k předchozím
jednáním a k postoji zaměstnavatele nebylo možno již nic změnit a
dopravní povinnosti byly plně přeneseny na strojvedoucí. Dne 10.6.1997 se uskutečnilo řádné zasedání Rady
FVČ, které mělo na programu několik závažných bodů. Jednak to bylo zhodnocení
proběhlé stávky a jednak to byly personální otázky. P. Gallischek podal
rezignaci na funkci regionálního tajemníka OPŘ Praha a p. Kostelecký ml.
rezignoval na funkci člena presidia. Do funkce člena presidia byl kooptován
p. Vyvlečka Jan (Jihlava), místo regionálního tajemníka OPŘ Praha zůstalo
neobsazeno s tím, že povinnosti ve vztahu k řediteli OPŘ bude
vykonávat presidium. Dále se Rada zabývala návrhem na uspořádání rekreačních
pobytů, které by byly uspořádány ve spolupráci s ČD. Dalším bodem jednání byl
návrh na objednání pracovních diářů pro rok 1998 s logem FVČ. Návrhy
byly přijaty a presidium bylo pověřeno příslušnými jednáními. Zasedání Rady
se rovněž zabývalo návrhem Sociálního programu pro členy FVČ. K tomuto
programu byla uspořádána mezi členy FVČ anketa. Na podkladě výsledků ankety a
pro nezájem členské základny byl návrh Sociálního programu Radou zamítnut. V průběhu měsíce června započala přípravná
jednání presidenta k uspořádání zimních rekreačních pobytů pro
zaměstnance ČD a jejich rodinné příslušníky, které by byly garantovány
dotační smlouvou s ČD. Jedním z míst, která byla pro tento účel
vytypována byly Krkonoše - penzion Svatý Hubert a Lysečinská bouda. Jednání
byla úspěšná a podmínky pro zimní rekreace byly připraveny. V červenci 1997 byl v důsledku katastrofálních
povodní na Moravě uspořádán letní azylový pobyt pro děti ze zaplavených
oblastí. Místo pobytu bylo vytypováno - Lysečinská bouda v Krkonoších a
neprodleně bylo jednáno s majitelem. Po uzavření příslušných smluv
s majitelem a s ČD o financování tohoto projektu byly uspořádány
dva pobytové čtrnáctidenní turnusy pro děti, které byly dopraveny zvláštním
autobusem. Starost nad dětmi si jako vedoucí vzal na svá bedra p. Jakoubek
František (Jihlava) a posléze i p. Lasovský Robert (Praha). Podzimní zasedání Rady FVČ, které se uskutečnilo
25.9.1997 řešilo opět mimo jiné personální otázky. Za odvolaného p. Mařince
byl zvolen předsedou Rady p. Benda Robert (Hr. Králové) a za člena presidia
byla kooptována pí. Bartošová Ilona (Kolín). Součástí programu bylo vytypování
ZO, kde budou působit inspektoři BOZP, kteří budou členy Komise pro dohled
nad BOZP. Dne 28.9.1997 došlo k nepříjemné události a
to k vyloupení prostor presidia. Bylo odcizeno prakticky veškeré
zařízení včetně hotovosti v pokladně. Celková škoda byla vyčíslena
přibližně na 111 000,- Kč. Policejní vyšetřování nepřineslo žádné výsledky a
pro zajištění funkčnosti presidia bylo nutno zakoupit zařízení nové.
Vyloupení bylo uznáno jako pojistná událost a tehdejší pojišťovnou Morava
byly učiněny kroky k likvidaci události. Dnem 6.11.1997 se FVČ smluvně připojila
k programu Odborové zásobovací služby. Tento program zajišťoval pro
členy FVČ zvýhodněné nákupní podmínky tzv. bílé elektroniky. V té době již běželo na plné obrátky
kolektivní vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1998.
Kolektivní smlouvu však bylo nutno uzavřít do konce roku, neboť Kolektivní
smlouva pro rok 1997 obsahovala podmínku, že její platnost trvá pouze do
31.12.1997. Závěrečný maratón jednání skončil 31.12.1997 ve 1,05 hod. ráno,
kdy byla ustanovení Kolektivní smlouvy dohodnuta a následně ve 12,00 hod.
byla Kolektivní smlouva pro rok 1998 zúčastněnými stranami podepsána.
Dosažené výsledky sice nebyly tak výrazné jako v březnu, ale není možno
mluvit o neúspěchu. Byl nasmlouván příznivý mzdový nárůst, týden dovolené
navíc, rozšíření KOP a smluvní příslib tvorby nového mzdového řádu. |
|
|
|
|
Rok 1998
|
|
|
|
Čas počátkem roku byl vyplněn především
zajišťováním zimní rekreace v Krkonoších. V únoru byly uspořádány školící semináře pro
předsedy, pokladníky a členy Komise pro dohled nad BOZP. Na těchto seminářích
byla projednávána problematika nové Kolektivní smlouvy, Zákoníku práce a
jiných souvisejících předpisů, účetní a daňová problematika a v neposlední
řadě i problematika FKSP. Bezpečnosti práce a veřejným bezpečnostním
prověrkám byla věnována zvláštní kapitola jednání. V důsledku reorganizačních změn na ČD došlo
ke sloučení Základních organizací Poběžovice a Tachov. V únoru
rezignovali na svou funkci p. Beneš (odchod na vojenskou základní službu) a
p. Prokop. V dubnu byla založena Základní organizace Valašské Meziříčí.
Na březnovém společném zasedání presidia a Rady FVČ byla pí. Bartošová Ilona
kooptována do funkce tajemníka presidia a p. Baše Václav do funkce předsedy
Nejvyšší revizní komise. Během měsíců května a června probíhala jednání
komise pro tvorbu nového Mzdového řádu, kterých se aktivně zúčastnili i
zástupci FVČ. Nutno podotknout, že jednou z příčin stálých střetů se
zástupci FS ČR při jednání o mzdovém řádu byly odměny za zabránění úniku
tržeb pro vlakové čety. V červnu reprezentovalo mužstvo ZO Kolín na
mezinárodním turnaji železničářů v malé kopané pořádaném UŽZ, na němž se
FVČ aktivně podílela organizačním zajištění. Tento turnaj se uskutečnil
v Praze ve sportovním areálu Policejní akademie a zúčastnila se ho
mužstva železničářů OSŽ, UŽZ a sportovní týmy z Francie, Švýcarska, Belgie,
Slovenska a Chorvatska. Vzhledem k úspěchu zimní rekreace bylo
rozhodnuto uspořádat v Krkonoších i letní rekreace a zimní rekreační
pobyty rozšířit o střediska v Beskydech a to v hotelu Pokrok a
v horské chatě Na Baraní. Veškerý zbylý čas byl (mimo běžné práce) věnován
přípravě Valné hromady, která se uskutečnila ve dnech Této Valné hromady se zúčastnilo 27 delegátů. Po
úvodních formalitách přednesl president p. Fridrich svou zprávu o činnosti,
v níž zhodnotil uplynulé období. Kriticky poukázal na kvalitu práce
některých členů presidia, kriticky zhodnotil spolupráci se Základními
organizacemi a to nejenom ve vztahu k presidiu, ale i ve vztahu
k regionálním tajemníkům. Kladně zhodnotil to co se podařilo - práce na
předpisech a na Sborníku prací, v oblasti kolektivního vyjednávání, nové
uniformy, bezpečnost práce, Směrnice pro občerstvení a jiné. Poukázal na negativní jev a to nezodpovědnost
volených zástupců, jejich častou migraci v presidiu, která zásadním
způsobem snižuje jeho akceschopnost a tím zhoršuje práci ostatním členů. Na
závěr poděkoval všem členů FVČ za jejich výborné chování a neústupný postoj
ve stávce. Poté seznámil tajemník pro hospodaření p. Hanák přítomné se stavem
hospodaření a s rozpočtem hospodaření presidia na další dva roky. Dalším
důležitým bodem jednání byly návrhy změn Stanov a vnitřních předpisů, které
byly po dlouhé diskusi s úpravami schváleny. Jednou z důležitých
změn bylo prodloužení volebního období na 4 roky a navýšení členských
příspěvků. Další důležitou změnou, která byla projednána byla možnost
strhávání členských příspěvků a odvod presidiu prostřednictvím MÚS, čímž se
jednak zabezpečil pravidelný odvod presidiu a jednak se odlehčila práce
pokladníkům na ZO. Dále přišly na pořad jednání personální změny a
volby kandidátů do jednotlivých funkcí. Zvoleni byli tito kandidáti: president - Fridrich Jan (Kolín) vicepresident - Šteklein Petr (Brno) tajemník presidia - Bartošová Ilona (Kolín) tajemník pro hospodaření - Hanák Luboš (Trutnov) člen presidia - Machálková Zdena (Šumperk) člen presidia - Vyvlečka Jan (Jihlava) člen presidia - Salák Vladimír (Chlumec nad
Cidlinou) člen presidia - Zubíček Zdeněk (Valašské
Meziříčí) člen presidia - Haumer Antonín (Veselí nad
Lužnicí) reg. tajemník OPŘ Praha - Resl Vladimír (Hradec
Králové) reg. tajemník OPŘ Plzeň - Pech Bohuslav (Tachov) reg. tajemník OPŘ Ústí n/L. - Viola Jan (Děčín) reg. tajemník OPŘ Ostrava - Hlubíková Miloslava
(Suchdol nad Odrou) reg. tajemník OPŘ Brno - Chludil Marcel (Brno) předseda Rady FVČ - Benda Robert (Hradec Králové) předseda NRK - Baše Václav Vzhledem k tomu, že se přiblížil čas
kolektivního vyjednávání, bylo nutno určit vyjednavače FVČ. Usnesením Valné
Hromady byli zvoleni president p. Fridrich a vicepresident p. Šteklein. Ve svém usnesení Valná hromada schválila mimo
jiné změny Stanov a vnitřních předpisů FVČ, potvrdila volbu kandidátů do
jejich funkcí a schválila uvolnění p. Štekleina pro kolektivní vyjednávání.
Vzhledem ke složitosti agendy s pořádáním rekreací byl vytvořen
počítačový program, který umožnil snadnější operaci s daty účastníků.
Tento program byl nabídnut zaměstnavateli a ostatním odborovým centrálám,
z nichž projevila zájem pouze UŽZ, která jej začala využívat. Kolektivní vyjednávání bylo tento rok velmi náročné
a to nejenom vzhledem k obsažnosti jednání, ale i časově, neboť souběžně
pracovalo několik pracovních skupin, které se zabývaly problematikou
jednotlivých kapitol připravované Kolektivní smlouvy. Snaha obou stran byla
korunována úspěchem, neboť kolektivní smlouva byla již 18. prosince podepsána
se zárukou mzdového nárůstu a dalších příznivých sociálních výhod. Výraznou
změnou pro vlakové čety bylo prosazení nové Směrnice o občerstvení, která
zabezpečovala vlakovým a lokomotivní četám občerstvení balenou vodou i
s případnou donáškou k vlaku. Pro vlakové čety byly rovněž prosazeny
mobilní telefony, které měly být prvkem zvyšujícím bezpečnost vlakových čet a
cestující. Tímto se začala postupně zúročovat jednání z roku 1995, kdy
snahou FVČ bylo vybavit vlakové čety komunikačními prostředky. |
|
|
|
|
Rok 1999
|
|
|
|
V tomto roce bylo pro jednání Rady učiněno
závažné rozhodnutí. Jednání Rady se začala uskutečňovat odděleně od zasedání
presidia. Toto opatření zajistilo nezávislost rozhodování Rady a její zasedání
nebyla tak časově náročná. Privatizace rekreačních středisek
v Krkonoších zapříčinila nutnost hledat nové objekty pro uspořádání
rekreačních pobytů. Pro letní rekreace byly uzavřeny smlouvy ve střediscích
Světlo v Jizerských horách a Podháj v Českém ráji, které byly
posléze rozšířeny ještě na silvestrovské pobyty. Pro zimní rekreace byla
uzavřena smlouva v hotelu Pokrok v Beskydech. Program pro
zpracování rekreací zakoupila FV a OSŽ. Rozšiřování členské základny pokračovalo
v tomto roce založením Základní organizace v Opavě (24. březen), ve
Veselí nad Moravou (14. červen) a v Nymburce (7. září). V tomto roce se FVČ podílela finančně a
organizačně na uspořádání sportovních akcí ve spolupráci s UŽZ a FV.
V květnu byl uspořádán turnaj v kopané v Račicích.
V červenci se společné mužstvo zúčastnilo v rámci mezinárodních
soutěží turnaje v malé kopané železničářů ve švýcarské Basileji.
FVČ se podílela účastí dvou hráčů (p. Barák z Brna a p. Sedlář ze
Šumperka) a organizačním zabezpečením. Na podzim uspořádala FVČ samostatně
turnaj v malé kopané v Českém ráji v Sekerkových Loučkách. I
přes nepřízeň počasí a nedostatečné zázemí se turnaj vydařil. V tomto roce se začala i rozvíjet širší
spolupráce na úrovních OPŘ, kdy některé regionální Rady organizovaly
kulturně-sportovní akce pro své členy. Byly to výlety a zájezdy za
zajímavostmi, horské pochody, uspořádání dětského dne ap. V průběhu měsíce května byla FVČ požádána
odborem osobní přepravy o spolupráci na tvorbě filmových šotů, které by
modelovaly situace vznikající při jednání s cestujícími a varianty
k jejich vyřešení při použití pravidel asertivity. Zástupci FVČ se
aktivně podíleli jednak na tvorbě scénáře, tak i na odborné konzultaci při
natáčení. Pro zajištění bezpečnosti vlakových čet se FVČ
aktivně podílela na způsobu přidělování mobilních telefonů na jednotlivé
vlaky, stejně jako na tvorbě modelového rozkazu přednostů k oběhu
mobilních telefonů. V závěru roku se z podnětu FVČ uskutečnila řada
jednání k brašnám, které by byly vhodné pro vlakové čety.
V součinnosti se zástupci OSŽ byla vyrobena ověřovací série nového
prototypu brašny, který byl následně
vyzkoušen v provozních podmínkách vybranými členy FVČ. Jinak to v průběhu roku byla opět mravenčí
práce při spolupráci na novelizacích předpisů a to jak dopravních,
komerčních, tak i technických. Jenom namátkou jmenujme D 2, D 3, V 62, KC 1,
HF 3, K 13, V V září došlo ke zlepšení komunikace a lepší
výměně informací a to připojením FVČ na Internet a zřízením vlastní e-mailové
schránky. Výjezdní zasedání Rady FVČ, které se uskutečnilo
ve dnech 29. - 30. září řešilo dva závažné problémy. Prvním byla personální
situace - rezignace p. Zubíčka, na jehož místo byl kooptován p. Papoušek
Milan (Chlumec nad Cidlinou) a odvolání p. Violy, jehož povinnosti
regionálního tajemníka pro OPŘ Ústí nad Labem převzalo presidium. Dalším
problémem, který bylo nutno vyřešit bylo vyhlášení stávkové pohotovosti
Federací strojvůdců, k níž se následně připojila Federace vozmistrů. Vzhledem
k tomu, že právě započalo kolektivní vyjednávání zamítla Rada FVČ svým
usnesením podporu této nátlakové aktivitě, v níž figuroval prakticky
pouze jediný požadavek a to navýšení mezd strojvedoucích. Závěr roku byl jako vždy plně věnován
kolektivnímu vyjednávání. I tentokrát bylo vyjednávání za uzavření Kolektivní
smlouvy složité a náročné, nicméně Kolektivní smlouvu pro rok 2000 se
podařilo uzavřít. Podařilo se uhájit všechny sociální výhody
z dřívějších let, podařilo se uzavřít i nadinflační mzdový nárůst. Ku
spokojenosti dopadlo i dělení C-FKSP, které zaručovalo pro nadcházející rok
pořádání rekreací a sportovních akcí. FVČ si stále zachovávala statut třetího
nejsilnějšího odborového svazu na ČD. |
|
|
|
|
Rok 2000
|
|
|
|
Počátek roku byl víceméně věnován vyhodnocení ověřovacího
provozu nového prototypu brašen pro vlakové čety. Ověřovací provoz odhalil
nedostatky zejména v materiálu, z něhož byly brašny vyrobeny. Poté
se uskutečnilo několik dalších jednání, na nichž byl upraven stávající typ
brašny tak, aby plně vyhovoval současnému charakteru práce vlakových čet a
splňoval některé podmínky pro zabezpečení obsahu brašny. V souvislosti
s touto problematikou byla uskutečněna ze společné iniciativy FVČ a
OSŽ jednání na úpravu oddílů ve vozech řady B na služební. Vzhledem k finanční
náročnosti bylo takto upraveno pouze asi 20 vozů. Další činnost byla věnována problematice
encefalitidy, problematice hlučnosti na motorových vozech, problematice
hasících přístrojů na vlacích osobní dopravy, problematice mobilních
telefonů, bezpečnosti na vlacích ap. Nezanedbatelná byla i spolupráce na
předpisu K 13, na novelizaci předpisů D 3, KC Organizování rekreací pokračovalo zimními rekreačními
pobyty v Beskydech v hotelu „Pokrok“, a přípravou letních
rekreačních pobytů ve Vesci p. Kozákovem a v Česko-sasském Švýcarsku
v penzionu Bašta. Patřičný čas byl i věnován přípravě sportovních akcí.
Na přelomu května a června byl uspořádán 1. ročním turnaje v malé kopané
v Rovensku p. Troskami. Díky pěknému počasí a dobré organizační práci se
turnaj velmi vydařil a předběžně byl rozhodnuto o uspořádání dalšího turnaje.
Na podzim byl uspořádán opět turnaj v malé kopané, který se uskutečnil
tentokrát ve sportovním areálu v Turnově. V závěru roku byl ještě
uspořádán sálový turnaj v malé kopané, který byl uspořádán v hale
Centra odborné přípravy v Nymburce. V tomto roce nadále pokračovalo organizování
kulturně-sportovních akcí ve spolupráci s OPŘ, kdy, mimo jiné, byl
regionální Radou OPŘ Praha na podzim uspořádán několikadenní zájezd
lehátkovým vagónem do Vysokých Tater. V souvislostí s novelou Zákoníku práce
byl pro zástupce ZO, případně i pro další zájemce, uspořádán několikahodinový
seminář, kdy problematiku novelizovaných znění jednotlivých kapitol
vysvětlovala JUDr. Váňová z ČMKOS. Toto seminární školení bylo kladně
hodnoceno výbory ze ZO, o čemž svědčila i vysoká účast. Podzimní kolektivní vyjednávání začalo poněkud
rozpačitě, neboť do platnosti vešla již zmíněná novela Zákoníku práce, jejíž
nová znění některých ustanovení výrazně poznamenala tvorbu nové Kolektivní
smlouvy. Vzhledem k tomu, že
nebyla ujasněna problematika pracovní doby, bylo kolektivní vyjednávání
dočasně přerušeno. Pokračovaly pouze konzultace na ostatních
ustanoveních Kolektivní smlouvy, ale pouze v pracovních skupinách,
nikoliv v režimu kolektivního vyjednávání. V průběhu měsíce
listopadu se zástupci FVČ zúčastnili několika jednání na úrovni MDS, na nichž
byla projednávána právě problematika pracovní doby zaměstnanců
v dopravě. Po vydání vládního nařízení, které oproti Zákoníku práce
upravovalo pracovní dobu pracovníků v dopravě bylo počátkem prosince
obnoveno kolektivní vyjednávání za uzavření kolektivní smlouvy pro rok 2001.
Vzhledem ke změnám v legislativě a k ekonomické situaci ČD bylo
jednání velmi náročné, nicméně však bylo v závěru korunováno úspěchem.
Byly zachovány sociální výhody pro zaměstnance, bezpečnost vlakových čet byla
garantována dalším přídělem mobilních telefonů a byl přislíben i příznivý
mzdový nárůst. Po sérii namáhavých jednání byla dne 29. prosince 2000
Podniková kolektivní smlouva pro rok 2001 zúčastněnými stranami podepsána. |
|
|
|
|
Závěrem
|
|
Toto je tedy stručné vylíčení dějin Federace vlakových čet od jejích prvopočátků až do konce roku 2000, tedy do konce 20. století. Jaké budou její další osudy a co bude obsahem dalších, dosud nenapsaných řádků je pouze v moci těch kolegyň a kolegů, o nichž bylo psáno již na začátku. Těch, jimž není lhostejný osud vlakových čet. Těch, kteří mají svou práci rádi a vědí, že smyslem jejich práce je dobrá služba cestující veřejnosti. |
|
|
|
|
|
|
|
Kolektiv autorů : |
Hanák Luboš
|
|
|
Fridrich
Jan |