Stanovisko FVČ k nesprávně vyplacenému příplatku za práci o sobotách a nedělích

S ohledem na množící se dotazy k problematice u ČD, a.s. nesprávně vyplaceného příplatku za SO/NE v měsíci lednu 2026 a požadavku zaměstnavatele na uzavírání dohod o uznání dluhu vám po konzultaci s právním poradcem prezentujeme stanovisko Federace vlakových čet k dané problematice.

Co se týče nesprávně vyplacených příplatků za práci o sobotách a nedělích za měsíc leden 2026, kdy zaměstnavatel vyplatil namísto sazby 20 % průměrné mzdy sazbu 30 % průměrné mzdy, tak na to existují dva právní pohledy.

Ze strany zaměstnavatele (zpracovatele mezd) se jednalo o pochybení na podkladě, kterého došlo k nezákonnému obohacení zaměstnanců.

Federace vlakových čet se s tímto tvrzením zaměstnavatele plně neztotožňuje a vychází přitom z následujících právních principů.

Základní právní princip je zakotven v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), konkrétně v ustanovení § 2991. Ten říká, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V kontextu pracovního práva se nejčastěji setkáváme s plněním bez právního důvodu, například při chybě ve výpočtu mzdy.

Pracovněprávní vztahy jsou však specifické. Ačkoliv se občanský zákoník použije podpůrně (na principu subsidiarity), klíčovou roli hraje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který poskytuje zaměstnancům zvýšenou ochranu. Právě zde se nachází zásadní odchylka, která celý proces vymáhání pro zaměstnavatele komplikuje.

Zatímco obecné právo by vyžadovalo vrácení peněz téměř vždy, zákoník práce v § 331 stanoví zásadní výjimku. Zaměstnavatel může požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, pouze pokud zaměstnanec věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené.

Pokud zaměstnanec přijal peníze v „dobré víře“, může si je ponechat. Otázka dobré víry není jen o pocitu zaměstnance, ale posuzuje se objektivně na základě jeho pozice, vzdělání a konkrétních okolností.

Nejdůležitějším aspektem je důkazní břemeno. Je na zaměstnavateli, aby prokázal, že zaměstnanec nebyl v dobré víře. Neunesení tohoto břemene znamená prohru ve sporu a ztrátu peněz.

Pokud jste přijali vyšší mzdu, než máte, a to v dobré víře, můžete si ji dle výše uvedeného ponechat, pokud zaměstnavatel nepřesvědčí soud, že jste mohli zjistit, že došlo k mylnému vyplacení vyšší částky. FVČ se domnívá, že zaměstnanci nemohli z předmětných okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou. V současnosti používaný vzor výplatní pásky u ČD, a.s. neobsahuje informaci o procentuální výši daného příplatku, a tak nemají zaměstnanci ani jak zjistit, zda jim byl ve správné výši příplatek vyplácen. Zaměstnavatel však v daném případě tvrdí opak a v případě, že nedojde na soudní spor, tak nemá kdo tuto skutečnost relevantně posoudit a rozhodnout.

V tuto chvíli je tak na uvážení každého zaměstnance, zda přistoupí na zaměstnavatelem předkládanou dohodu o uznání dluhu a dohodne se se zaměstnavatelem na splácení chybně vyplacené částky, která je většinou v řádech několika stokorun a zaměstnanec může požadovat rozložení jejího splacení do delšího časového období na více splátek, nebo dluh neuzná a půjde do rizika soudního sporu se zaměstnavatelem, ve kterém s největší pravděpodobností bude úspěšný, ale bude ho to stát poměrně hodně času a energie. Navíc, stále existuje i riziko, že se zaměstnavateli podaří doložit, že zaměstnanec mohl chybu zjistit a soud přesvědčit o svém názoru (soudní rozhodnutí v ČR opravdu nelze předjímat), kdy soud nesprávně vyplacenou částku navýšenou o náklady na soudní řízení předepíše zaměstnanci k úhradě. Toto riziko je dle našeho názoru nízké, ale stále reálné, a proto je opravdu na každém zaměstnanci, aby si dobře promyslel, jaký postup v dané záležitosti zvolí, i zda mu případný finanční efekt stojí za vynaloženou energii a čas.

Danou problematiku projednávalo i prezidium FVČ na svém zasedání dne 8. dubna 2026, kdy na základě dostupných informací se přiklonilo k názoru, že nepoměr finančního přínosu pro zaměstnance z ponechání si nesprávně vyplacené částky příplatku za práci v SO/NE a rizika vzniku nákladů spojených s případným soudním sporem, jehož dobu trvání nelze v podmínkách našeho soudnictví odhadnout, je poměrně vysoký a není tak v zájmu FVČ ani dotčených zaměstnanců toto riziko podstupovat.