Turistická akce Krušné hory nebyla vůbec krušná

Ve dnech 16. – 19. září 2021 uspořádala Federace vlakových čet tradiční turistický pochod. S ohledem na situaci kolem pandemie Covid-19 se letos jednalo o první a zároveň poslední turistickou akci pod hlavičkou prezidia FVČ. Pro akci byly vybrány Krušné hory, které jsou zatím některými turisty neprávem opomíjeny. Za základnu byl vybrán Penzion KD Pod Lípou v Nové Vsi v Horách, kam se v odpoledních hodinách ve čtvrtek sjeli účastníci pochodu. Následovalo ubytování, vydatná večeře a přivítání účastníků s postupným seznámení s podrobným programem celé akce.

V pátek ráno nás přivítalo mlhavé, větrné počasí s mírně zataženou oblohou a občasnými přeháňkami. Přesto se muselo vyrazit na cestu. Po vydatné snídani jsme pěším pochodem vyrazili k prvnímu dílčímu cíli tohoto dne, kterým byl zámek Jezeří. Trasa vedla většinou z kopce a po zpevněných cestách, takže jsme zámku dosáhli v mírném předstihu před časem objednané prohlídky. Po zakoupení vstupenek a nezbytných upomínkových předmětů následovala hodinová komentovaná prohlídka zámku, který jen o vlásek unikl totální zkáze a demolici, protože stojí na nalezišti hnědého uhlí. Doba minulého režimu se na stavu zámku velmi negativně podepsala a lze s nadsázkou říct, že teprve v posledních letech zámek vstává z popela jak bájný pták Fénix. Při prohlídce jsme měli možnost nahlédnout jak do již zrekonstruovaných prostor, tak i do těch, které ještě rekonstrukce čeká. Milá paní průvodkyně nás neomylně provedla bludištěm chodeb a místností a ochotně odpovídala na naše zvídavé otázky. Po absolvování prohlídky následovala ještě pauza na oběd, který musel proběhnout z vlastních zásob. V zámku ani v jeho nejbližším okolí není šance zakoupit žádné občerstvení, s výjimkou chlazených nealkoholických nápojů v pokladně zámku. Je to trochu škoda, protože minimálně kávu nebo čaj, by jsme ocenili při naší návštěvě téměř každý. Z Jezeří vedla trasa našeho pochodu kolem technické zajímavosti „Albrechtické štoly“, která byla vybudována pro odvod vody Albrechtického potoka mimo oblast těžby uhlí na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Cestou se i mírně zlepšilo počasí a občas na nás vykouklo sluníčko. Od Albrechtické štoly jsme dále pokračovali přes obec Černice do daného cíle, kterým byla obec Horní Jiřetín. Zde se účastníci konečně dočkali možnosti občerstvení, kterou v pauze při čekání na autobus všichni využili. Dále následoval již jen přesun autobusem do místa ubytování, večeře a zhodnocení celého dne.

V sobotu ráno jsme se probudili do mírně chladnějšího počasí, než jaké bylo den předchozí. Mlhavý opar byl stejný, ale vítr foukal o poznání méně a po dešti nebylo ani památky. Pro pěší pochod počasí téměř ideální! Po snídani jsme se všichni přemístili objednaným autobusem na start pochodu dnešního dne, kterým byla horská osada Zákoutí. Cestou jsme ocenili řidičské umění řidiče našeho autobusu, který nás přes jeho velikost zvládl naprosto bezpečně provézt úzkými horskými silničkami, na kterých by i osobní automobil měl problém vykličkovat. Ze Zákoutí jsme vyrazili po červené značce směr Svahová-hájenka. Když jsme dorazili na místo, velmi mile nás překvapila možnost občerstvení v hájence, kde funguje tzv. „samotoč“. Nealkoholické nápoje i pivo si zákazníci sami čepují a následně i sami platí do kasičky. Při požadavku na teplý nápoj nebo něco ostřejšího není problém zazvonit v hájence a o potřebné požádat. Možnost občerstvení jsme ocenili a náležitě využili. Když jsme tak učinili, trasa našeho pochodu pokračovala kolem Helenčiných vodopádů přes potok Lužec do horské osady Lesná, kde v restauraci Horského hotelu jsme měli v plánu poobědvat. To se i přes obsazenost restaurace a nutnost vyčkání části účastníků na volné místo zdárně povedlo a po chutném obědě všichni vyrazili na zbývající část trasy. Část účastníků se oddělila a vzala to do Nové Vsi v Horách oklikou přes Horu Svaté Kateřiny a rozhlednu na Růžovém vrchu. Zbývající část pochodovala přímo přes lesy kolem Dřevařského rybníku do cíle své cesty. Během této „závěrečné etapy“ se bohužel počasí zhoršilo a mlžení přešlo v trvalý déšť, který zapříčinil, že jsme všichni došli do cíle pěkně zmáčení. Na dobré náladě nám to však nic neubralo a měli jsme radost, že jsme všichni bez větší úhony pochod zvládli.

Při večeři bylo provedeno krátké zhodnocení celé akce, při kterém organizátoři poděkovali účastníkům za jejich účast a sportovní nasazení.

Příští den v neděli následoval po snídani již jen odjezd k domovům.

Celá akce se velmi vydařila. Díky kvalitnímu zázemí penzionu, krásné okolní přírodě a pečlivé přípravě organizátorů byli všichni účastníci spokojeni a nic na tom nezměnilo ani mírně sychravé počasí.  

 

Za P-FVČ Robert Benda 

Federace vlakových čet - prezidium

Wilsonova 300/8 - hlavní nádraží
110 00 Praha 2

.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.