Turistická akce Krušné hory nebyla vůbec krušná
Ve dnech
16. – 19. září 2021 uspořádala Federace vlakových čet tradiční turistický
pochod. S ohledem na situaci kolem pandemie Covid-19 se letos jednalo o první a
zároveň poslední turistickou akci pod hlavičkou prezidia FVČ. Pro akci byly
vybrány Krušné hory, které jsou zatím některými turisty neprávem opomíjeny. Za
základnu byl vybrán Penzion KD Pod Lípou v Nové Vsi v Horách, kam se v
odpoledních hodinách ve čtvrtek sjeli účastníci pochodu. Následovalo ubytování,
vydatná večeře a přivítání účastníků s postupným seznámení s podrobným
programem celé akce. 
V pátek ráno nás přivítalo
mlhavé, větrné počasí s mírně zataženou oblohou a občasnými přeháňkami.
Přesto se muselo vyrazit na cestu. Po vydatné snídani jsme pěším pochodem
vyrazili k prvnímu dílčímu cíli tohoto dne, kterým byl zámek Jezeří. Trasa
vedla většinou z kopce a po zpevněných cestách, takže jsme zámku dosáhli v
mírném předstihu před časem objednané prohlídky. Po zakoupení vstupenek a
nezbytných upomínkových předmětů následovala hodinová komentovaná prohlídka
zámku, který jen o vlásek unikl totální zkáze a demolici, protože stojí
na nalezišti hnědého uhlí. Doba minulého režimu se na stavu zámku velmi
negativně podepsala a lze s nadsázkou říct, že teprve v posledních
letech zámek vstává z popela jak bájný pták Fénix. Při prohlídce jsme měli
možnost nahlédnout jak do již zrekonstruovaných prostor, tak i do těch, které
ještě rekonstrukce čeká. Milá paní průvodkyně nás neomylně provedla bludištěm
chodeb a místností a ochotně odpovídala na naše zvídavé otázky. Po absolvování
prohlídky následovala ještě pauza na oběd, který musel proběhnout
z vlastních zásob. V zámku ani v jeho nejbližším okolí není
šance zakoupit žádné občerstvení, s výjimkou chlazených nealkoholických
nápojů v pokladně zámku. Je to trochu škoda, protože minimálně 
kávu nebo
čaj, by jsme ocenili při naší návštěvě téměř každý. Z Jezeří vedla trasa
našeho pochodu kolem technické zajímavosti „Albrechtické štoly“, která byla
vybudována pro odvod vody Albrechtického potoka mimo oblast těžby uhlí na
přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Cestou se i mírně
zlepšilo počasí a občas na nás vykouklo sluníčko. Od Albrechtické štoly jsme
dále pokračovali přes obec Černice do daného cíle, kterým byla obec Horní
Jiřetín. Zde se účastníci konečně dočkali možnosti občerstvení, kterou
v pauze při čekání na autobus všichni využili. Dále následoval již jen
přesun autobusem do místa ubytování, večeře a zhodnocení celého dne.
V sobotu ráno jsme se
probudili do mírně chladnějšího počasí, než jaké bylo den předchozí. Mlhavý
opar byl stejný, ale vítr foukal o poznání méně a po dešti nebylo ani památky.
Pro pěší pochod počasí téměř ideální! Po snídani jsme se všichni přemístili
objednaným autobusem na start pochodu dnešního dne, kterým byla horská osada
Zákoutí. Cestou jsme ocenili řidičské umění řidiče našeho autobusu, který nás přes
jeho velikost zvládl naprosto bezpečně provézt úzkými horskými silničkami,
na kterých by i osobní automobil měl problém vykličkovat. Ze Zákoutí jsme
vyrazili po červené značce směr Svahová-hájenka. Když jsme 
dorazili na místo,
velmi mile nás překvapila možnost občerstvení v hájence, kde funguje tzv.
„samotoč“. Nealkoholické nápoje i pivo si zákazníci sami čepují a následně
i sami platí do kasičky. Při požadavku na teplý nápoj nebo něco ostřejšího není
problém zazvonit v hájence a o potřebné požádat. Možnost občerstvení jsme
ocenili a náležitě využili. Když jsme tak učinili, trasa našeho pochodu
pokračovala kolem Helenčiných vodopádů přes potok Lužec do horské osady Lesná,
kde v restauraci Horského hotelu jsme měli v plánu poobědvat. To se i
přes obsazenost restaurace a nutnost vyčkání části účastníků na volné místo
zdárně povedlo a po chutném obědě všichni vyrazili na zbývající část trasy.
Část účastníků se oddělila a vzala to do Nové Vsi v Horách oklikou přes
Horu Svaté Kateřiny a rozhlednu na Růžovém vrchu. Zbývající část pochodovala
přímo přes lesy kolem Dřevařského rybníku do cíle své cesty. Během této
„závěrečné etapy“ se bohužel počasí zhoršilo a mlžení přešlo v trvalý
déšť, který zapříčinil, že jsme všichni došli do cíle pěkně zmáčení. Na dobré
náladě nám to však nic neubralo a měli jsme radost, že jsme všichni bez větší
úhony pochod zvládli.
Při večeři bylo provedeno krátké
zhodnocení celé akce, při kterém organizátoři poděkovali účastníkům za jejich
účast a sportovní nasazení.
Příští den v neděli následoval po snídani již jen odjezd k domovům.
Celá akce se velmi vydařila. Díky kvalitnímu zázemí penzionu, krásné okolní přírodě a pečlivé přípravě organizátorů byli všichni účastníci spokojeni a nic na tom nezměnilo ani mírně sychravé počasí.
Za P-FVČ Robert Benda